Jdi na obsah Jdi na menu
 


Operace Merkur

12. 2. 2007

25. dubna 1941 vydává Hitler ve svém rozkaze č. 28 provedení operace Merkur- vzdušný výsadek na Krétu. V ten samý den je uveden do pohotovosti XI. letecký sbor výsadkového vojska.
30. dubna 1941 je maršálem Britských vojsk Wavelem jmenován velitelem vojsk na Krétě novozélanďan gen. Freyberg. Počet vojáků v té době dosahoval cca 38 tis. mužů.
Obrana Kréty byla rozdělena do 5 sektorů:
1. Přístav Suda a okolí ( cca 3000 mužů )
2. Vesnice Perivolia ( dva prapory řecké armády a skrývající se řecký král s doprovodem )
3. Západní sektor obrany ( tři brigády )
4. Sektor Rethimnon ( 19. australská brigáda, 2.pluk řecké armády a prapor řecké policie )
5. sektor Héraklion ( 14. brigáda )
16. května 1941 přijíždějí poslední posily na ostrov.
19. května 1941 opouštějí ostrov poslední britské stíhačky. Od prvních týdnů v květnu 1941 je Kréta pod silnými ůtoky ze strany Luftwaffe, což značně podkopává morálku obránců ostrova.
20. května 1941 je zahájena operace Merkur. Za úsvitu jsou nastartovány motory Ju-52 na řeckých letištích, určených k výsadku. Na podporu invaze odsartovaly tři Gruppe: 150x Ju-87, 90x Bf-110, 20x Do-17, He-111, Ju-88. A jako stíhací doprovod 90x Bf-109.
Ju-52 bylo kolem 500, z čehož 60 táhlo ve vleku kluzáky DFS-230.
V 7.00 byl ukončen nálet a obránci, kteří vylézali z krytů spatřili na obloze kluzáky. Prvním cílem bylo letiště v Maleme. Hned po přistání se kluzáky dostaly do silné palby vedené především z kóty 107, která se tyčí hned nad letištěm. Jednotky, které měly za úkol tuto kótu obsadit se však rozbily již ve vzduchu a na zemi se nedokázali soustředit na přímý útok. Všude, kam se výsadkáři dostali, narazily na soustředěnou palbu obránců.
I přes veliké ztráty, které výsadkáři utrpěli, splnily většinu určených úkolů. Když se z nebe začaly snášet padáky, byl na zemi šílený zmatek. Tento výsadek, ale dopadl téměř podle plánu. Když se blížil soumrak byla situace na obou stranách téměř vyrovnaná. Síly obránců i útočníků byly zredukovány na polovinu! Obrazek
Druhý výsadek téhož dne byl vysazen poblíž hlavního města Chania. Tento výsadek měl pro útočníky rozhodující důležitost. I zde utrpěli výsadkáři těžšké ztráty, dokázali se však zformovat a zaútočit. Boje tohoto dne probýhaly též u Héraklionu a Retimnonu. U Retimnonu byl vysazen nejmenší výsadek ze všech čtyř výsadkových skupin. ( jen asi 1500 mužů ). Situace se i zde, přes velké ztráty jasně vyvýjele pro výsadkáře. Do tmy dokázali němci dobýt kótu a připravit se na zítřejší útok na letiště s podporou Luftwaffe. Velitel obránců
v tomto úseku však stanovil čas protiútoku na stejnou dobu, jakou plánovali němci provést útok. Poslední výsadek v Héraklionu dopadl stejně tragicky jako všechny předešlé. Bylo zde vysazeno okolo 2000 mužů. První den invaze stál gen. Studenta téměř 1/3 mužů.
Kritická noc pro výsadkáře byla 21. května, kdy měli upevnit pozice nebo zemřít.
Pplk. Andrew, hájící se svým mužstvem kótu 107 byl chybně přesvědčen, že situace je neudržitelná a dal rozkaz k ústupu, čímž dal útočníkům šanci ji obsadit a tudíž ovládnout i letiště v Maleme. Díky tomu mohly být do oblasti poslány Ju-52 s posilami, střelivem, zásobami a především vodou, která byla ve 35° velice potřebná.
22. května bylo letiště v Maleme plně v provozu a posily umožnily zasloužený odpočinek pro vyčerpané výsadkáře. Obrazek
Příslušníci 5. horské divize měli být dopraveni na Krétu po moři. Nikdo však z nich neměl tušení, že to bude na starých řeckých lodí, z nichž většina nebude mít ani motor. Naproti tomuto konvoji, který doprovázel italský torpédoborec Lupe bylo vyslány 2 křižníky s torpédoborci. K bitvě došlo v noci a většina lodí byla potopena a Lupe unikl s několika zásahy a na pláže u Maleme, kam byl výsadek směrován se dostalo je 100 mužů bez materiálů! Většina vojáků se však udržela na hladine pomocí záchraných pásů a ráno jim Luftwaffe shodila čluny a začala je vylovovat, což trvalo celé dopoledne!
Podobný konvoj vyplul 21. května, ale byl chráněn Luftwaffe a tak jakmile se objevily britské lodě, byl na ně podniknut útok a konvoj se dostal v bezpečí na Krétu ( celkem 4000 mužů, těžké zbraně a další materiál ).
Situace na Krétě však nebyla pořád jasná. Němci ovládali letiště v Maleme, britové měli stále navrh v Galatasu, Héraklionu a Rethimnonu.
V prvních dnech invaze britové promarnili spousty příležitostí k podniknutí protiútoků, čímž mohli zvrátit celkovou situaci na Krétě!
23. Května ustupují britové z Maleme na Galatas. 24. května útočí 5. horská divize na Kastelli, kterou brání 1. řecký pluk a ještě tentýž den ho obsazují. 25. května se vede těžký boj o Galatas, který je středem Britské obrany. V noci Britové ustupují, čímž je bitva o Krétu téměř rozhodnuta. 26. května obsazují Němci kopce Perivolia a Galaria.
Freyberg nařizuje ústup do přístavu Sfakia.
27. května Němci obsazují Chaniu a ovládají záliv Suda. Wavel souhlasí s evakuací a 28. května Němci obsazují opuštěný Héraklion. 29. května se vzdává posádka v Rethimnonu. Začíná evakuace s přístavu Sfakia. Při evakuaci selhalo britské velení na nejvišší úrovni, čímž ještě více podkopalo morálku již tak zdecimovaných vojáků.
V noci 30. května byla vybudována konečná linie obrany. Německý tlak byl již slabý, protože většina vojska byla stažena do Řecka na odpočinek, před začátkem operace Barbarosa. Celkem bylo evakuováno 18 500 mužů. Zbývajících 5000 bylo zajato.
Vysoké ztráty Němců byly zaviněny především špatnými zprávami Abwehru.
Němci se zde dopustily řady taktických a operačních chyb a vyvodily z nich patřičné důsledky. Obrazek
Ztráty na straně Britů byly asi 48% z 32 000 Britů na ostrově + několik tisích Řeckých vojáků. Luftwaffe potopila Britům 6 torpédoborců a 3 křižníky a zničila 46 letounů. Němci měly asi 2000 padlých, 2140 raněných a 1995 pohřešovaných. Dále ztratily 324 námořníků a 220 letadel.

Pramen: www.google.com